Výměna výfuku
1988 Cadillac Seville Elegante
Zadní díl výfuku je kapitola sama pro sebe a to je z fotodokumentace patrné na první pohled. Jeden můj nejmenovaný kolega na jednom z nejmenovaných srazů pronesl památnou větu a to v tom smyslu, že neexistuje žádné vozidlo americké provenience, které je v provozu v našich zeměpisných šířkách, aby do něj nezasáhl nějaký Joska z vesnice, který si jen tak odskočil od traktoru a nebo, že nezná americké auto, aby na něm nebyl nějaký díl ze 120 nebo snad z V3S-ky. Je to opravdu úsměvné, ale je to holým faktem a některé tzv. domácí úpravy nebo nazveme je opravami ve mne probouzí fakt, že ZLATÉ ČESKÉ ručičky se mění v cosi hrůzně vypadajícího.
Tak to také bylo i s celou koncovou částí výfuku, a když jsem auto kupoval ani jsem se nepozastavoval nad zvukem hodně podobným lodnímu motoru a při volnoběhu nápadně se blížícímu zvuku hodně opotřebovanému dieselovu elektroagregátu. Letmým pohledem pod auto jsem usoudil, že vesnický Joska opravu zasáhl, a to v drtivé síle. V mé mysli se odvíjel hrůzný scénář, jak nešťastný majitel zjistil, že zadek výfuku už odchází do věčných lovišť a s hrůzou zjistil co stojí nový originál. Nedbal toho, že je majitelem aristokratického automobilu a jeho finanční nálada mu jasně ukázala cestu do Joskovy garáže, která se asi hodně podobala Faustově dílně, kde se rodily neskutečně monstrózní věci, od nesmyslů až po lunární debility a zde se narodil i můj krásný výfuk.
Foto, posuďte sami, výfuk radost pohledět. A tak jsem se vrhnul do záchrany a navrátil mému Caddimu zpět ztracený hlas pějící nádherný zvuk V8, aby majitelé Německých šidítek v podobě automobilů měli co závidět.
Marek Doubrava
1988 Cadillac Seville Elegante
