Boční zpětná zrcátka jsou elektricky řízená, vyhřívaná a lakovaná v barvě vozidla, ale vzhledem k předchozím majitelům respektive k jejich umění řídit automobily si žádaly minimálně nový lak nebo výměnu kvůli jejich deformaci a oděrkám na skeletech.
Vzhledem k vymoženostem, kterými Cadillac v roce 1988 disponoval, možnost sklápění bočních zrcátek se vůbec nezabýval a tak se u mnoha modelů můžeme dočkat toho, že při kolizi zrcátka s jakoukoliv překážkou dojde k poškození zrcátka a pokud je náraz velký, může dojít i k deformaci dveřního rámu, kdy ještě předchází deformace čí zborcení fixační podložky zrcátka tzv. trojúhelníčku.
To se také na mém vozidle některému z předchozích majitelů stalo a neumělá oprava způsobila to, že zrcátko nesedělo v rámu dveří, tak jak by mělo.
I samotná deformace skeletů zrcátek svědčila o tom, že se s vozidlem se naučilo jezdit pár řidičů.
Vzhledem k tomu, že skelety zrcátek jsou zhotoveny z práškového kovu, bylo jasné, že oprava nebude jednoduchá.
Podařilo se mi sehnat zrcátka v perfektním stavu z vrakoviště a tak jsem zvolil cestu náhrady za jiné. Potíž ovšem byla taková, že získaná zrcátka byla z vozu Eldorado a tak trojúhelníčky měli jiný úhel sevření vzhledem k tomu, že Eldorado je dvoudveřové a Seville je čtyřdveřový sedan. Bylo tedy zapotřebí poškozený trojúhelník na pravé straně opravit. Vzhledem k tomu, že tento trojúhelník je také z práškového kovu a tedy odpadá způsob opravy vařením, musel jsem zvolit cestu lepení a domodelování chybějících partií.
Na fotografiích můžete vidět, jak je zrcátko fixováno ve dveřním rámu. Některé detaily na amerických vozech normálního člověka skutečně vyvedou z míry, jak je všechno překombinováno a zbytečně složité.
Marek Doubrava
1988 Cadillac Seville Elegante