Komentář renovačních prací

1979 Cadillac Eldorado Biarritz

Olda, majitel hnědého Elda, se pustil do repase svého miláčka s neutuchající vervou a myslím, že výsledek stojí za to.

Zadání

Inspirován Eldoradem svého kolegy Ládi mne postavil před nelehký úkol postavit totožné auto jako má Láďa pouze s tím rozdílem, že Láďa má barvu vozu bílou a Olda se rozhodl kontrovat černou. Ze začátku mi kontrast připomněl projekt Bratří v triku, ale i vynikající skotskou whisky BLACK and WITHE a celá myšlenka se mi začala líbit.

Nespornou výhodou byl fakt, že se nám podařilo objevit vozidlo, ze kterého jsme mohli čerpat díly, které vlastně tvořily ty správné ingredience k tomu, aby se z obyčejného Eldorada stalo Eldorado Biarritz.

Přestavba

Hlavní rozdíl tvoří dominantní nerezová střecha v kombinaci s vinylovým potahem zadní části střechy a zadních sloupků se světly s optickým vláknem tzv. Opera light. Nemluvím o jiném, na chrom bohatším olištování, jiných předních rámečcích světlometů a nespočtu změn v interiéru. No vlastně se jedná o celý interiér vozu, který je v jiné barvě a bohatší o dřevěný dekor.

Na tomto místě je dobré podotknout, že málokterý majitel Cadillacu se může pochlubit pravým dekorem dřeva. Většina dekorů je pouze velmi dobře vyvedenou imitací a pravé dekory se daly sehnat jen za tučný příplatek.

Po renovaci celé kastle bylo nutné na původní vozidlo začít přenášet prvky z verze Biarritz. Asi největším oříškem byla celá partie střechy společně se střešním oknem. Vzhledem k tomu, že střešní okna se liší i velikostí, bylo nutné přesadit okno, přenést výztuhy střechy a vůbec to nejlepší na konec, napasovat vinylovou střechu s nerezovým dekorem. Věřte, že přesunutí takové střechy a nasazení původního vinylu na jiné vozidlo je záležitostí týdnů práce a pevných nervů. Přenesení lišt a interiéru také není chvilkovou záležitostí, ale výsledek stojí za to.

Po kompletním ostrojení a rozchození všeho příslušenství, co je ve voze s výbavou Biarritz, bylo nutné vše zadokumentovat, opět odstrojit, očistit, zabalit a uložit. Odstrojené vozidlo pak čekalo na olakování.

Lak

Černá barva je barvou pravdy. Ptáte se určitě proč? Je to barva, která ukáže úplně vše, každou nerovnost, každý důlek i sebemenší výstupek. Je to barva, ze které každému lakýrníkovi vstávají hrůzou vlasy na hlavě. Dlouho jsme Oldu nenáviděli, ale černé eldorádo s černými okny a nerezovou střechou s vinylem? Už jenom ta představa mne budila ze snu.

Nechci předcházet událostem, ale když jsem s hotovým vozem jel na zkušební jízdu, ženský po voze doslova házely podprsenky :-)

Dlouho se kytovalo, kytovalo, rozhánělo a rozhánělo, stříkal se kyt a plnič a pak brousilo a to pořád dokola. Pak se zase sušilo a sesychalo a teprve po několika týdnech se stříkaly první vrstvy tak černé barvy, až jsem si myslel, že noc je jen slabý čajíček. A zase se brousilo a zase se stříkalo a tak dále až to bylo to pravé.

Dokončení

Samotné nastrojení vozu je pak už jen chirurgická práce, kdy musíte myslet na každý pohyb rukou a nářadí. To jen proto, aby se na novém laku neobjevila takzvaná montážní jizva. Neustále dokola a dokola si opakujete hlavně neškrábnout. Jsou to práce, kdy má vše svůj čas, a pokud nemusíte čekat na díly, pak to jde jako po drátkách.

Na pořízených fotografiích můžete posoudit, jak je repase takového vozu náročná a zda byla povedená. Moc se těším že OLDA BLACK a LÁĎA WHITE se postaví vedle sebe a popijí tu správnou značku whisky. Myslím, že ani dlouhonohou blondýnu a černovlásku nebudou muset shánět, ty se ozvou samy. Ale vlastně proč, tohle jsou auta s duší.