Ameriky a veteráni z pohledu technika STK NORD-TÜV
22. dubna 2006 měl náš Cadillac klub ČR možnost společné prohlídky v STK NORD-TÜV v Praze na Černém mostě při akci Cadillac Open Doors. Využili jsme této příležitosti, abychom se zeptali na několik otázek týkajících se amerik a veteránských vozidel. Za odpovědi děkujeme Eduardu Žižkovskému.
Vnímáte současné automobily vyrobené v USA za zvláštní exoty či jako problematické při plnění nároků na splnění požadavků STK v ČR? Vnímáte historická vozidla vyrobená v USA jako problematická při plnění nároku na získání osvědčení TK?
Současný technologický vývoj, stejně tak jako v dobách již dávno minulých, rozhodně nestaví vozidla vyrobená na Americkém kontinentu do kategorie "exotů". Vždy platilo, že "Ameriky" jsou odlišné co do koncepce, designu, obsahu motoru, rozměrů a spotřeby. Co se týče bezpečnosti a vývojového trendu v oblasti bezpečnosti, vždy byla tato vozidla spíše o krok vpřed. Americká auta mají své tradice, zajímavou historii a dají se považovat za kultovní a v určitém směru na rozdíl od většiny "Evropských vozidel" řadím celou historii výroby a konstrukce USA CARS za "old-school" :-)
Rozdíl však od počátku individuálních dovozů do ČR zaznamenáváme hlavně z hlediska homologací, schválení jednotlivých dílů a provedení, za které hovoří nejvíce diskutované osvětlení vozidel, ve kterých je doposud obrovský rozdíl. Země EU mají svá schválení, USA respektují zase své. Do dnešního dne nepostoupila jednání o jednotnosti schvalovaní vozidel, vyjma několika málo bodů, do zásadně přelomové situace. Blíže mají k EU/EHS schválením Japonci. Narozdíl Američané, věrni svým tradicím (a určitému dílu své politické morálky), jsou v tomto směru o poznání méně aktivní. Nicméně je nadále snaha nastavit pokud možno stejné podmínky pro vytvoření jednotných směrnic. Že je to hudba budoucnosti, je zřejmé. Také se nabízí otázka, že pokud by k takovému „sjednocení“ došlo, zda to nebude trochu nuda?! Hlavními body by však měly být nadále specifika bezpečnosti a dopad provozu vozidel na životní prostředí.
Každopádně vozidlo vyrobené v USA pro Evropský trh většinu požadavků pro schválení technické způsobilosti plní a další mohou být opatřeny výjimkami, které uděluje Ministerstvo dopravy. Dnes můžete takové vozidlo bez obav u dealerů zakoupit. Komplikace jsou pouze individuálního charakteru, tedy u vozidel jednotlivě dovezených do ČR, kde se jedná z valné části o vozidla přímo z Amerického kontinentu, schválená většinou pro provoz v USA a Kanadě. Tady je cesta schvalování delší, než u vozidel typově schválených v EU. Hlavní problematikou jsou již zmíněná světla, osvětlení a celkové provedení světlometů, co do barvy, počtu, umístění a absencí některých světel, ovladačů a sdělovačů. Přestože tato vozidla po technické stránce (rozumějte z hlediska celkového technického stavu) nejsou nikterak horší než evropská, nastává několik dalších problémů z hlediska homologací, případné absence ražby plnohodnotného VIN a dokladování plnění předpisů. Platí pravidlo, že co je dostatečné v USA, není úplné v EU.
Ve schvalovacím procesu hrají svou roli i akreditovaní zástupci jednotlivých značek, pověřené zkušebny, zkušební stanice, Ministerstvo dopravy a Odbory pro schvalování technické způsobilosti vozidel. Proces dále a hlavně zahrnuje odborný servisní zásah do vozidla, dokladování plnění, zkušební měření a doložení vyjímek od MD dle platných předpisů. Dle mého názoru nejde a nikdy nešlo o schválnost takového složitého postupu, nebo stranění jiným vozidlům, rozdíl USA/EU je prostě již viditelný pouhým okem a bylo tomu tak od počátku. Jistě ale neschvaluji postup (nazval bych ho distanční) při potvrzování technických údajů od samotných akreditovaných zástupců značek, ale takto je systém nastavený a jakkoliv se může zdát, že je podivný, musí se s ním počítat. Stále platí, že vše je obchod. Ve prospěch "Amerik" ve veškerých procesech v této oblasti hovoří fakt, že neznám mnoho případů, které jsou neřešitelné a neprojdou takovým sítem technických požadavků. Naopak jsme častokrát svědci některých případů, kdy čistokrevný americký vůz například z Kalifornie jezdí bez řádných splnění veškerých požadavků na Českých značkách a to je možná největším problémem pro majitele stejných vozů, kteří musejí vynaložit mnohem více prostředků, aby vozidlo řádně přihlásili. To je možná největší rána pod pás nejen pro takové poctivce, ale i pro ministerstvo dopravy, které na veškerou výše uvedenou činnost dohlíží, ať už prostřednictvím dalších orgánů a institucí, nebo svojí kontrolní jednotkou. Na druhou stranu to nenahrává tvrzení, že se ztěžují podmínky pro USA CARS a nedbá se důsledně na Evropské ojetiny, které mají jednodušší cestu k českému technickému průkazu a registračním značkám a jsou většinou v horším celkovém stavu. No, vždy bude něco, co se někomu nebude líbit a na co bude možné poukázat. Veškeré tyto rádoby problémy vidím jako žabomyší válku, kterou stejně nikdo nevyhraje a každý se bude snažit tak nějak po česku tím vším proklouznout a ještě na tom vydělat. Více mě děsí donekonečna omílaná pohádka o špatném a starém vozovém parku v ČR.
Pokud vezmeme v potaz platnost připravované vyhlášky 240, která stanovuje funkci STK jako orgánu, který posoudí původnost historického vozidla, jakým způsobem budou pracovníci STK čerpat informace a data, například k ověření původnosti na vozidle Cadillac 1959?
Jednou věcí je totiž současná legislativa a způsob kde a kým, a za jakými zavřenými dveřmi se veteráni posuzují, způsob degradace původních záměrů v návrhu pro přípravu vyhlášek za přispění ne mála teoreticko-lobistických skupin je v tomto státě věc druhá. Tím nechci tvrdit, že současná legislativa je špatná a je nutné ji měnit, jen se obávám, že není nejlepší a způsoby změn všech zaběhnutých praxí se ale nakonec mohou překroutit tak, jak k tomu autoři původně nechtěli dospět. Pokud by vše dopadlo tak, že bude v tomto směru oprávněná každá STK v ČR, je potřeba se asi zlehka obávat.
Pokud (a to věřím, že by v tomto případě rozumné bylo) budou takto fungovat jen některé oprávněné, zkušené a vybavené STK, pak věřím ve splnění nároků. Je čistě na zákonech a na prováděcích vyhláškách, jak to vše vůbec dopadne, s kým kdo a jak bude spolupracovat a kde bude možno nalézt a čerpat informace.
Věřím, že samotný technický stav vozidla je schopna vyhodnotit v současné době většina kvalitních STK. K posuzování (testaci) dle pravidel nadřazených oprávněných organizací se vyjádřit přesně nemohu. V tomto směru je nutná dlouhodobější forma školení a získání dostatečné odbornosti, což se dá ale jistě postupně vyřešit. Momentálně není většina STK schopna tuto věc posoudit a já osobně se necítím mít právo se k tomuto odborně vyjadřovat. Věřme společně, že vše dopadne jak je myšleno a všichni budou mít stejné a poctivé podmínky pro řešení a plnění povinností, které nám zákon, či vyhláška přinese.
Také mě napadá s trochou nadsázky, že původnost vozidla se pozná podle toho, že nikde na vozidle nebude vyraženo: REPLICA! Pak stačí jen světlo, zrcátko a lupa a může testovat každý, kdo vyhoví alespoň dechové zkoušce a prohlásí se za znalce v oboru a přinese potvrzení od manželky, že ta s tím jako souhlasí. :-)
Jak hodnotíte prohlídky cadillaců v rámci akce Cadillac Open Doors?
Pokud bych měl hodnotit svůj postoj na základě svých zkušeností a právě proběhnuvšího dne jakýchsi „otevřených dveří“ pro členy Cadillac klubu, přiznávám, že polovinu obchodních označení prohlédnutých Cadillaců jsem již někde někdy možná slyšel a některé tvary vozidel mi něco připomínaly :-) Ale vážně. Technický stav si hodnotit troufám, ovšem bez nápovědy, kde co hledat, proč tomu tak konstrukčně je a v jaké závislosti, bych byl bez samotných vašich členů a členů organizace vašeho klubu, trochu zmatený.
Nicméně právě zkušenosti se dají nabrat hlavně takovou praxí a já věřím, že tato akce nebyla zbytečná ani pro jednu stranu a všichni jsme si mohli vyzkoušet, že každé vozidlo se na linku STK nejen vešlo a bylo schopno projít jednotlivými stanovišti a to povětšinou i s velice slušným výsledkem. Rozdíl v tom, zda vozidlo má či nemá veteránskou značku tu nebyl znát a rozhodně se tím vozidla z hlediska technické prohlídky zaměřené na technický stav nijak nelišila.
Rozhodně si ale zatím netroufám se s majiteli takových vozidel, které jsme měli tu možnost vyzkoušet, přít o něčem, co zasahuje do stavu původnosti. Vím jak je složitá a dlouhodobá práce získat dokumentace, manuály, díly a naučit se základy specifikací a vědět, jak to vůbec funguje, respektive být trochu více praktik, méně teoretik. V tomto duchu vzdávám všem majitelům a servicemanům historických vozidel hold a netroufám se s nimi nijak detailně porovnávat. Z mého hlediska prozatím stačí, že vaši členové od nás dostali informaci, že ne úplně vše je na jejich miláčcích stoprocentní, že umíme jejich vozidla vyzkoušet (btw… jednomu pánovi s kloboukem v krásném bílém Cadillacu bych rád připomněl, že umíme nastartovat a i dokonce řídit), že jsme slušní a vstřícní a že není třeba se obávat návštěvy STK, nebo samotných pracovníků, maximálně snad jen obsahu volně loženého časopisu SeTKání.
Rád bych závěrem vyjádřil poděkování celého týmu STK za vzájemnou dohodu o akci a splnění takového originálního nápadu a za moc příjemné dopoledne, ze kterého doufejme vzejde i nějaká pravidelná spolupráce a které si zaslouží i více očí nejen odborných pozorovatelů a nadšených majitelů úžasných vozidel.
Krásný den všem majitelům USA CARS – Cadillac klubu zvlášť.
Žižkovský Eduard
STK NORD-TÜV Czech spol. s.r.o.
STK TÜV NORD
- Cadillac Open Doors v STK TÜV NORD Černý Most
- Ameriky a veteráni z pohledu technika STK NORD-TÜV
