Big Meet Västeraas
3.-5. 7. 2008
Tento článek nebo reportáž chcete-li, vznikl hlavně proto, aby pro příště nalákal co nejvíce českých návštěvníků na největší setkání majitelů amerických automobilů na světě, které se koná ve Švédském městě Västeraas. Letos jsme si tam my tři /Pavel, Olda, Miki/ připadali dost osamocení. Vypravili jsme se k tomuto sice vzdálenějšímu, ale o to krásnějšímu přístavnímu univerzitnímu městu, které je mimochodem 6. největší švédské město s 131.000 obyvateli. Dlouho jsme už slyšeli o kvalitě srazu, a tak jsme se letos rozhodli navštívit již 31. ročník a rozhodně jsme nelitovali vzdálenosti, kterou jsme museli proto urazit.
Původně jsem chtěl jet se svým Lincolnem Town Car, ale všichni mi to rozmlouvali kvůli stáří vozů /1986/ a délce cesty /1450 km z Chebu/. S ohledem na množství amerik ve Švédsku bych se toho zase tolik nebál, jistě by se tam našla spousta servisů poblíž, které by ochotně pomohly při kolizi a nebylo by nutné káru odtahovat domů. Nicméně jsem tuto variantu vypustil z hlavy. Pravda, jak jsem poznal, můj vůz by si na místě srazu připadal jako nějaký nevhodný mladík, který tam nepatří. Tam venku na parkovišti za plotem zůstávaly běžně stát Cadillacy, Chevrolety, Buicky,Chryslery... ze 70. až 90. let, a ne proto, že by je nepustili dovnitř, ale protože zkrátka tyhle ročníky na trávníku letištní plochy, kde se sraz konal, se nacházely jen velmi zřídka, jakoby sem ani nepatřily. Kralovalo tady období 50. a 60. let, všude samá parádní křídla. Nakonec jsem byl rád, že jsem nejel se svojí amerikou, která by tady se svým mládím křičela jako výkříčník.
Pavel s Oldou se rozhodli pro cestování dodávkou, kde mohli i krásně bydlet. Já - protože se ke mně, přes moje verbování, nepřidal ani jeden spolujezdec - jsem po uvážení délky cesty autem a bez střídání v řízení /cca 15 hodin/ raději zvolil vlak. Po získaných zkušenostech z cestování vlakem ovšem napříště raději pojedu s obytným přívěsem, už kvůli ubytování, které je ve Švédsku díky vysoké životní úrovni dost drahé /mezi 750-1300 ŠK za noc v hotelu 3-4 hvězda/. Je lepší si zvolit kemp, nebo obytňák se kterým se můžete píchnout kamkoliv. Ostatně kemp zvolila většina návštěvníků srazu, kterých letos bylo 70.000. Město nabízí hotelovou kapacitu 2.000 lůžek. Z toho je také patrné, kde nocovali ostatní. Kemp je IN.
Tolik o cestování. Důležitější je popsat celkovou atmosféru srazu, který se zde koná již od roku 1977. Tenkrát sraz čítal několik málo stovek aut, letos za 3 dny jich bylo 14.200!!! Neuvěřitelné číslo. Ve čtvrtek přijelo 2100 majitelů, v pátek dalších 4200 a v sobotu ještě další 7900 auťáků. Faktem je, že najednou na ploše tolik aut není, protože všichni vyjíždí do města a po okolí. To je způsobeno nedostatečným počtem stravovacích stánků, kterých jsme napočítali na prstech jedné ruky pro 70.000 návštěvníků!!! To pochopitelně vyhání ven do 10 km vzdáleného centra města všechny, kteří si nepřejí stát fronty u těchto pár málo stánků. A to je vlastně paráda, protože celé město je po celý den plné nádherných skvostů, které se sem jezdí stravovat, ubytovat, nakupovat, či kochat krásou města a zkrátka krouží městem. Taková ta klasická vyjíždka je tu pojata poněkud jinak. Dobrá polovina vozů je tu convertible, nevím proč, jelikož ve Švédsku zase tolik slunečních dnů není, ale je to tak. My jsme letos chytili nádherně teplé dny, až na sobotu, kdy občas na chvíli i zapršelo. Když se vrátím k tomu, že auta krouží celý den po městě, je to způsobeno i tím, že po 18. hodině pořadatelé vyhání všechny vozy z letiště zpět do města, kempu, atd. a tak návštěvník vlastně zažije nájezd a výjezd tolika tisíců bublajících veteránů hned několikrát. To je vlastně dobře, protože ameriky v pohybu jsou mnohem záživnější.
Ale zpátky na začátek. Sraz oficiálně začíná ve čtvrtek v 11, ale v 8 už byli Pavel s Oldou uvnitř s pořadovým číslem 55, já jsem dorazil až po obědě a dostal číslo 550. Celý den na plochu najížděly vozy ve 3-4 řadách!!, nebo jen návštěvníci, jako my. Bylo myslím 460 prodejních stánků /údaj z jejich webu/ převážně s náhradními díly, ale i s dárkovými předměty, atd. Procházeli jsme stánky, doufajíc, že tam každý něco na svůj vůz najdeme. Já jsem brzy pochopil, že s rokem výroby 1986 tu nic neseženu, Olda s 1979 byl na tom podobně, tak snad Pavel na rok 1962 něco koupí? Také tam strávil nejvíc času, byly tam velmi zajímavé díly.
Potom jsme se zaměřili na vystavované vozy. Většina aut je z koncernu GM, je tu dost Chryslerů a Imperiálů, ale i překvapivé množství Edselů a Desot. Vidíme Packarda a Studbreakera. Řekl bych 98 % aut z 50.-60. let, jen pár desítek starších a ještě méně novějších. Možná škoda, mně osobně trochu chyběly ta 70. léta. Ale ve Švédsku očividně sbírají převážně GM od 55. roku a nejlépe s křídlami. I když tolik Imperiálů a Desot pohromadě jinde jen tak neuvidíte. Prohlédnout ale všechny vzhledem k množství je vskutku nemožné, a také proto, že se stále přesouvají /jak jsem výše popisoval do města, atd., pak už zaparkují jinak.../. V překrásném počasí se blýskají metráky chromu a naleštěné karosérie. Fotíme o sto šest, je to nádherný pocit mít kolem sebe tolik veteránů v tak dobré kondici. Tady se opět odráží zdejší životní úroveň severských obyvatel. Všichni dobře známe trnitou cestu renovací a její nákladnost. Tady s tím seveřané moc nešetří, valná většina vozů je v přepychovém stavu, ale je vidět i pár trosek, možná záměrně aby bylo vidět, že stačí jen dobrý motor a na exteriéru či interiéru jim moc nezáleží, prostě jezdí. Je tu také místo pro ty, kteří své vozy přihlásili do soutěže v 11 kategoriích. Okolo je připraveno sezení pro diváky, jak jinak než do tvaru V, ale pro více než 8. Auta dostávají čísla, aby pro ně návštěvníci mohli hlasovat přes SMS. V pátek mezi 16. a 17. hodinou tyto vozy shromaždují na oddělené ploše, aby je mohli nafotit, či obdivovat diváci, pak po 17. hodině se těchto 200 vybraných vozů vypraví na cruising do města. Nám muselo stačit natočit a nafotit jejich hlasitě burácející odjezd. Než jsme se dostali do města, tak už tam jezdili všichni ostatní, kteří si na cruisingu přáli být také přítomni. Policisté mají noční můru, ale zvládají situaci celkem dobře. Je tu zakázané vyklánět se z vozů, sedět na karosérii, pálit gumy, či jet rychle /to ostatně ani nejde, jelikož je tak dlouhá souvislá kolona, že není vidět kde končí. Vezměte si třeba jen 5000 vozů s průměrnou délkou 6 metrů, to je 30km kolona!/. Policisté jsou docela tolerantní, kolikrát je vidět v jednom autě i 10 lidí, sedí a stojí všude možně. Celé město prožívá tyto dny velmi aktivně. I když nenavštíví samotné letiště, večer tady zaručeně potkáte velkou část zdejších obyvatel na trávnících lemující zdejší silnice. Někteří tu jsou oblečení a obutí ve stylu 60. let, včetně účesu. Cruising tu probíhá celou noc až do ranních hodin, krouží jedna amerika za druhou a to je mezi místními obyvateli velmi populární. Střední a starší generace to pojala jako picknic s židličkami a s košíčky plnými jídel a pití, které také ochotně nabízí kolemjedoucím posádkám. Mladí mají v přístavišti doprovodný program, všude stánky a hudba, všichni se tady evidentně baví. Připadalo mi, že celý rok šetří energii na tuto akci, protože jinak seveřany známe jako spořádané obyvatele s velkým smyslem pro pořádek. Ale jak velký nepořádek tady vznikne po noci, to musíte vidět. Lítají tu z auta tácky po jídle, prázdné plechovky, nebo možná i plné, zkrátka se tu mladí pořádně odváží a nekoukají, kam a co vyhodí z okna auta. Brzo ráno jsou tu ale úklidové čety, a tak po pár hodinách úklidu je město připraveno pro další bouřlivou noc. A věřte, že to bude to samé. Nejlepší cruising byl dle našeho názoru ve čtvrtek, ten byl totiž neorganizovaný a plynulý, sice s méně vozy, ale s o to žhavější atmosférou.
Pokoušeli jsme se Vám přiblížit atmosféru zdejšího srazu, ale je to obtížné slovy přesně popsat. Všem, kteří se o ameriky zajímají, doporučuji navštívit Västeraas, nic podobného nikde nezažijete, a hlavně ne s tolika nádhernýma amerikama!!!
Možná se vyplatí nenavštívit několik menších srazů a šetřit síly a finance na tenhle!
Zdraví Vás Pavel, Olda a Miki
Naše akce 2008
(c) 2005-2016 Cadillac klub Česká republika — www.cadillac.cz — cadillac@cadillac.cz
Cadillac klub na ČR Facebooku, USMotors - magazín nejen o amerických autech
Stránky provozuje spolek Cadillac klub Česká republika, z. s. Cadillac klub Česká republika není provozován společností Generals Motors LLC ani jinými jejími spolupracujícími subjekty. Tyto stránky nejsou provozovány společností Generals Motors LLC ani jinými jejími spolupracujícími subjekty. Slova "Cadillac" jsou použita pouze k identifikaci stránek a produktů, a neznamenají příbuzenství nebo souvislost s výrobcem, nebo prodejci této značky. Všechny ostatní obchodní značky a jména jsou majetkem jejich vlastníků a jsou použity pouze k identifikaci produktů, a neoznačují nějaké příbuzenství nebo spojitost mezi stránkami a majitelem obchodní značky. Tyto stránky jsou určené pouze k informaci pro členy a příznivce Cadillac klubu Česká republika. Informace na těchto stránkách vyjadřují názory individuálních osob, které nemají odpovědnost za použití těchto informací.